Kelvin (značka K) je základní jednotka termodynamické teploty v soustavě SI. Udává absolutní hodnotu teploty, přičemž 0 K odpovídá absolutní nule – nejnižší možné fyzikální teplotě, při které se zastaví pohyb částic. Jedna jednotka kelvinu představuje stejný přírůstek teploty jako 1 stupeň Celsia, avšak kelvinová stupnice začíná od absolutní nuly.
Proč se jednotka nazývá kelvin?
Jednotka byla pojmenována na počest irského fyzika a inženýra Williama Thomsona, známého jako lord Kelvin (1824–1907). Lord Kelvin významně přispěl k definici absolutní teplotní stupnice a k rozvoji termodynamiky jako vědeckého oboru.
Kdy se kelviny začaly používat?
V osvětlovací praxi se kelviny používají k vyjádření korelované teploty barvy světla (CCT). Čím nižší je hodnota (např. 2700 K), tím teplejší a žlutější světlo působí. Vyšší hodnoty (např. 5000–6500 K) znamenají studené bílé až namodralé světlo, podobné dennímu světlu.
Kelviny tak propojují přesnou fyzikální veličinu s praktickým designem osvětlení, který ovlivňuje atmosféru a komfort bydlení.